Přehledy - úvod

Úvod do postupů při tvorbě přehledů.


Jak to celé funguje

Podívejme se na úvod nejprve na 4 základní typy založení přehledu, ať již bude sloužit jako pasivní či aktivní prvek – jde o 4 typy možného datového rozsahu přehledu:

dokument (jeden typ)

(tabulka je tvořena jedním dotazem, který se odvíjí od hlavní tabulky zvoleného typu dokumentu; neznamená to, že bychom nemohli využívat data z jiných typů dokumentů, znamená to jen volbu právě jednoho typu výchozího; většina přehledů je založena právě tímto způsobem)

skládání dokumentů (typů)

(tabulka je skládána spojením více tabulek a tedy více dotazů, přičem každá tabulka bývá založena na jiném typu; jedna tabulka je vždy brána jako hlavní, další pomocné, ale řazení je prováděno napříč všemi řádky a je tak možné data účinně prolnout;)

rozhraní dokumentů (XDS)

(Starší model tvorby přehledu a přiliš se nedoporučuje jej již využívat, výše uvedené skládání typů jej ve většině případů nahradí a zajistí i lepší funkčnost; používá také dotazy do více typů, ale provádí to pouhým jednim nastavením s tím, že využívá rozhraní definované v XDS a nevyžaduje pomocné tabulky;)

akce (libovolná data)

(V krajních případech se stává, že rozsáhlé možnosti stavby běžných přehledů nedostačují a data je třeba získávat jinak, nežli prostým poskládáním z databáze; V těchto případech je možné zvolit, že zdrojem je akce, která na výstupu skládá v podstatě libovolná data; může tak skládat data např. z jiných systémů pomocí webových služeb, souborů apod. příp. i s propojením na databázi systému a nabízet potřebné údaje či podklady pro další operace;)


Výchozí nastavení jsou neměnná

Jakmile se jednou rozhodnete pro jeden z uvedených rozsahů již to nelze v přehledu změnit. Rozhodnutí o typu přehledu je již neměnné a přechod na jiný typ vyžaduje přechod na jiný přehled. Důvodem k těmto omezením je potřeba najít pevný bod pro jinak velmi flexibilní možnosti přehledů flexideo.

Krom rozsahu typu akce musíte v dalším kroku zvolit též výchozí typ dokumentu. Tato operace je rovněž neměnná. Tím ale neměnnost končí, vše další již snese dodatečnou změnu. Typ dokumentu je třeba zvolit i v případě skládání typů, jde o volbu typu pro hlavní tabulku. Další typy jsou voleny následně v pomocných tabulkách, které jsou skládány obdobným způsobem, jen je zde nabízena pouze možnost základního rozsahu na bázi jediného dokumentového typu.


Případná volba napojení na rodiče

Pokud přehled zakládáme nikoli na výchozí úrovni (tj. na dané větvi není nad tabulkou umistěna jiná tabulka, ale pouze složky či procesní složky) ale jako přímého či nepřímého potomka jiného přehledu, je možné vytvořit na tento “nadřazený” přehled propojení pomocí primárních klíčů. Toto propojení je volitelné a dodatečně měnitelné vč. jeho zapnutí či vypnutí. Můžete tak snadno bez nutnosti dalších podmínek sestavit například přehled faktur zvoleného klienta, objemů produkce zvoleného oddělení atd. Záleží na zvolených dokumentových typech, jejich datech a samozřejmě potřebě, které mají přehledy sloužit.

Je možné zvolit více než jedno propojení, přičemž jsou vždy ve vzájemném logickém vztahu OR, tj. umožňuje základní filtraci typu buď položka patří klientovi nebo do stejné skupiny do které patří klient apod.

Jsou-li podmínky složitější, nejsou výchozí možnosti využity vůbec a vše je přenecháno oblasti A) nastavení přehledů, které umožňují vytvářet složitější propojení s nadřazeným přehledem a to i za využití primárních klíčů.


Přehledy - úvodPropojování dat v přehledech