Druhy instancí flexideo aplikací

Jednotlivé aplikace flexideo mohou být velmi různorodé. Jejich primární charakteristika, utvářená obsahem XDS, udává s jakými druhy informací ta či ona aplikace umí pracovat. K jakému účelu slouží. Nad touto základní strukturou utvářené funkcionality ve formě složek, přehledů a akcí pak předurčují její konečně rozhraní donastavované ve třetí, nejvyšší vrstvě - v COMEXu.

XDS, které je na samém začátku se tak promítá i do každé další části systému podobně, jako se DNA projevuje v každé části organismu. Z každé tabulky, akce či samotného dokumentu jedné flexideo aplikace je možné vyčíst zda je příbuzná s aplikací jinou nebo zda je dokonce jejím klonem. K těmto identifikacím slouží signatura v podobě jedinečných celočíselných id a také pojmenování použitých struktur.

Dostáváme se tak k tomu, že některé aplikace jsou si cizí, jiné jsou více či méně příbuzné, některé jsou jako jednovaječná dvojčata a jiné jsou čistě klony nebo jimi původně byly.

To co vypadá tak trochu jako science fiction má své praktické dopady a je třeba tyto faktory předem důkladně zvážit, než se pustíme do tvorby aplikace tím či oním způsobem.

V následujících článcích této kapitoly projdeme základní druhy, ukážeme proč a kdy klonovat a kdy naopak ne.