Klon XDS

Klon ovšem nemusí z XDS přebírat všechny dokumentové typy, ale jen vybrané pomocí voleb pro klonování. A rovněž tak nemusí přebírat veškeré uzly stromu, ale jen určité větve. Záleží na účelu a rozsahu využití klonu.

Pokud tak chceme vytvořit klon úplný, například pro účely disponování zkušebním a produkčním prostředím téže aplikace, pak přebíráme kompletní XDS a DAD (viz. dále “Klon jako produkční prostředí”). Naopak v případě založení aplikace pro jiného konzumenta můžeme mít zájem postupovat při nasazení postupně a nebo s výraznými dalšími modifikacemi. Pak dočasně či definitivně přebíráme z XDS jen vybrané dokumentové typy a zakládáme vlastní historické definice. Rovněž v druhé fázi dochází k přebírání jen některých větví.

Vzhledem k tomu, že přebíráním celé definice tvoříme v klonu i celou šíři databázové struktury, je lépe postupovat opatrněji, pokud není od začátku jasně dán záměr převzít vše. Za tímto účelem aplikace, postavená jako klon umožňuje vybírat další, dosud nepoužité dokumentové typy, dodatečně až v době, kdy budou využity.

Při zakládání klonu, kde přebíráme jen část aplikace a nebo je předpoklad, že klon se bude strukturálně a funkčně odklánět a přizpůsobovat jinému uživateli, zakládáme aplikaci od začátku. Tvoříme pro ni nová nastavení s volbou “tvořit> jako klon”.

Při tvorbě klonu pro produkční prostředí či jiný účel, kde chceme zachovávat identickou shodu i do budoucna, provedem pouze kopii souboru nastavení a upravíme úložiště, název a adresu serveru, ale složku pro definici a ukládání historických XDS a DAD ponecháme stejnou. Stejně tak budeme používat stejné XDS pro návrh změn. Jen je doporučována jiná složka verzí, aby bylo možné tvořit úpravy odděleně. Replikátor si v takovém případě zajistí stejnou číselnou řadu napříč oběma aplikacemi, klonem i aplikací výchozí. Takto může být provozován i více než jeden klon.


Klon nebo kopie? V čem je rozdílPostupy a využití klonováníKlon XDSPřebírání nastaveníKlon jako produkční prostředíKopie aplikace