VÝBĚR Z OBLASTI
Postupy, pojmy
Segmenty a jejich vlastnosti
Externí aplikace a její typy
Aplik. nastavení kompletace XDS (v části D3) obsahují seznam aplikací a jejích typů, které je možné mapovat za účelem datového propojení se systémem flexideo. Konkrétně jde o tabulku se třemi údaji, jak ukazuje následující příklad:
| application | document | file |
|---|---|---|
| ms-exchange | email.xsd | |
| moje-ucetnictvi | invoice | faktura.xsd |
| moje-ucetnictvi | order | objednavka.xsd |
V příkladu jsou uvedeny dvě aplikace a celkem tři typy dokumentů. Zatímco první sloupec určuje aplikaci, druhý typ dokumentu v rámci této aplikace a také povinný XSD soubor se schematem, kde je uveden popis tohoto typu.
Vzájemný vztah 3 údajů v každém řádku tabulky je následující: Zatímco obsah názvu aplikace určujeme jejím zápisem sami, název typu je dán kmenovým XML tagem tohoto typu a to bez jmenného prefixu, do kterého jinak patří (ten je dán aplikací). Jméno souboru pak slouží replikátoru pro načtení schematu, ve kterém je tento typ (tag) specifikován. Soubor schematu je ukládán do spec. složky aplikace k jeho následnému použití. Je praktické, dávat jménu souboru stejné jméno jako má typ, pokud tento soubor obsahuje typ jediný. Obsahuje-li více používaných typů, je dobré použít jméno obecnější. Z těchto důvodů je jméno souboru volitelné.
Název aplikace a jméno typu slouží pro identifikaci typu dat. Znalci a uživatelé jmenných prostorů v XML se možná pozastaví nad skutečností, že typ v rámci aplikace je identifikátorem typu dat i přes skutečnost, že nesmí být uváděn s příp. jmenným prefixem. Schopnost identifikace prostoru na sebe totiž přebírá název aplikace. Existují-li tedy v rámci jedné externí aplikace různé oblasti s různými jmennými prostory, které se mohou překrývat, je třeba stanovit je jako různé aplikace. Velmi často však různé jmenné prostory existují jen z důvodů oddělených schemat, ale jména kmenových typů se nepřekrývají. V takových případech je lépe volit aplikaci jedinou. Dobrou zvyklostí je uvádět z kraje názvu aplikace zkratku výrobce či dodavatele, abychom usnadnili orientaci při větším počtu propojovaných aplikací.
Máme-li jasno ve způsobu určení jména aplikace a výčtu typů, které používá, můžeme připravit schemata, která tyto typy popisují. Pro tento popis je využíváno nejrozšířenějšího standardu pro popis XML dat - Xml Schema Definition, tedy XSD. Každá aplikace systému flexideo má svou složku pro definice (viz. pracovní složky) a zde v podsložce app-types jsou umisťována schemata nutná pro mapování určených externích aplikací. Pro každou vyjmenovanou aplikaci musí být v app-types uvedena podsložka shodného jména a do ní pak umístěny všechny soubory schemat uvedené v tabulce. Několik typů určité ext. aplikace může samozřejmě využívat jednoho společného souboru s popisem struktury, záleží čistě na údajích ve zmíněné tabulce v nastaveních aplikace systému flexideo. Důležité jsou dvě věci:
1. názvy podsložek aplikací a souborů musí souhlasit s údaji o názvu aplikace a souboru v tabulce a
2. názvy typů se musí shodovat s obsahy atributů name odpovídajících kmenových definic daných typů v souborech schemat.
Replikátor pak funguje tak, že si pro mapovaný externí typ sestaví kontrolní definici mapovaného externího typu (tj. typ musí být ve schematu nejen uveden, ale musí také obsahovat platnou definici korespondující s realitou) a s tou pak porovnává a kontroluje odkazy uvedené v mapách jednotlivých uzlů interních typů dokumentů. Pokud jste se rozhodli pro sestavení XDS aplikace systému flexideo využít XDS designer, bude již tento vyžadovat přípravu platných souborů externích schemat, aby vám mohl být nápomocen při sestavování mapovacích odkazů do zvolených externích typů.